Obsah kurzu
Tábornické vybavení
Vyznáte se v jednotlivých typech vybavení? Stany, spacáky, oblečení?
0/3
Táboření
O lekci

Stany

První kategorií jsou stany, které zaujímají největší podíl v nabídce všech značek. Často jsou to právě ta několika kilová monstra. Zároveň se ale dají najít i stany, které mají celkovou váhu kolem 1,5 kg. Stany je vždy nutné ukotvit pomocí kolíků, ty slouží především k finálnímu napnutí stanu a zajištění ideální odolnosti proti větru a vodě (správně napnutý stan logicky vydrží ve větru více než ten rozevlátý, stejně tak i voda bude lépe stékat po pevných stěnách, než po těch prověšených). Pokud se nám kolíky zatlouct nepodaří, můžeme použít kamení k zatížení jednotlivých stran stanu.

Celty

Oblíbené jsou stále ještě celty. Klasická trampská záležitost. V podstatě se jedná jen o primitivní plachtu s oky, kterou lze podle potřeby rozvěsit mezi stromy, nebo se jí jen přikrýt. Při použití celty se váhově můžeme dostat velmi nízko. Ty alespoň skýtají úkryt ze všech stran. Spaní pod celtou však má svou romantiku – vlastně spíme pod širákem a jsme i částečně chráněni.

Žďáráky

Jedná se v podstatě o nepromokavý pytel, do kterého zalezeme i se spacákem a karimatkou, chrání před jinovatkou, případně i drobným deštěm. Rozhodně se v něm ale vyloženě „neschováme“.

Vybírat se dá z úplně jednoduchých z podlepeného polyesteru až po membránové s goretexem. Žďáráky s goretexem většinou nedokáží dostatečně odvádět pot, vlhkost se tak sráží uvnitř. V noci není dobré být zavřený celý, ale mít vystrčená ústa v díře na dýchání, aby se právě zmiňovaná vlhkost nesrážela uvnitř. Z hlediska pohodlí nejsou žďáráky většinou žádnou výhrou. Žďárák se taky hodí jako součást výbavy na náročné výstupy např. v Alpách, případně jako nouzovka pro případ neočekávané či krizové situace.

Hamaky

Jejich výhodou je, že člověk nespí na nepohodlném kamení, většinou odpadá nutnost mít karimatku, navíc je chráněn před dotěrným hmyzem lezoucím po zemi. Na konci léta v chladných nocích je dobré si do hamaky dát pod spacák alumatku, aby izolovala záda. Existují i varianty s konstrukcí, nejideálnějším přístřeškem je plachta, která se nad hamakou napne. Velkou nevýhodou je pak právě napínání. V horách se totiž občas nesnadno hledají dva vzrostlé stromy v optimální vzdálenosti od sebe.